Máte podezření na vývojovou dysfázii u vašeho dítěte? Nenechte se odbýt a chtějte řádná vyšetření

Při vývojové dysfázii bývá určitým způsobem postiženo i vnímání zrakem či sluchem, a v neposlední řadě také grafomotorika. Řeč se však vysoce podílí na rozvoji myšlení, proto jsou nutná určitá odborná vyšetření. Jde o vývojovou vadu, která potřebuje značnou dávku trpělivosti a vyžaduje především důslednost a pravidelnost v procvičování, které může stav dítěte zlepšit natolik, že porucha může být později jen málo patrná. Komplikací může být rozvoj dyslexie, dysortografie apod.

Odborná spolupráce při vývojové dysfázii

Někdy se zřejmé vady řeči dlouhodobě přehlížejí, rodiče se mohou ve školkách, ale i u svého pediatra setkávat často s názorem, že je ještě brzy cokoliv řešit, že dítě z toho vyroste, že zbytečně tlačí na pilu a měli by nechat věcem volný průběh. Pokud však dítě ve třech či více letech nemluví tak, jak bývá v jeho věku běžné, můžete navštívit logopeda i bez doporučení svého pediatra. Pokud se potvrdí vývojová dysfázie, stanoví se určité terapeutické metody a postupy, které pomohou dítěti projevy poruchy potlačit a umožní mu tak optimální vývoj. Důležitá je spolupráce všech odborníků, jako je klinický logoped, psycholog, foniatr, neurolog a pediatr. Spolupráce s vámi jako s rodiči je však zcela zásadní. Právě rodiče se musí co nejvíce podílet na procvičování zadaných úkolů doporučených logopedem.

Poprázdninový syndrom: Jak dětem pomoci s návratem do školních lavic?

Vývojová dysfázie – co je možné pozorovat?

Porucha se v tomto případě projevuje ve výslovnosti a slovní zásobě, dají se zpozorovat potíže s pamětí a koncentrací, dítě má problém udržet pozornost, rychle a snadno se unaví, těžko navazuje vztahy s cizími lidmi a není pro něj snadné najít si mezi vrstevníky kamarády. Při včasné diagnóze a správných rehabilitačních technikách je však možné projevy dysfázie značně zmírnit a dítě tak může celkem úspěšně zvládat učivo i školní kolektiv.

Druhy vývojové dysfázie

Receptivní dysfázie

Porucha vnímání, paměti a porozumění řeči, dítě nerozumí jazyku, gestům ani mimice, bojí se změn, vyžaduje proto zavedené rituály a jeho chování tak může velmi připomínat projevy autismu.

Expresivní dysfázie

Porucha schopnosti samostatného vyjadřování, dítě není schopno vyslovit hlásku nebo slovo, ale umí lépe porozumět než u receptivního typu dysfázie.

Smíšená dysfázie

Nejčastěji se vyskytující porucha vykazující projevy obou výše popsaných typů dysfázií.

Dítě s vývojovou dysfázií ve škole

Dítě s vývojovou dysfázií v běžné škole je vzděláváno v rámci integrace podle IVP – individuálního vzdělávacího plánu, obvykle také s pomocí asistenta pedagoga. Je vhodné posadit žáka do lavice s asistentem, pokud možno v blízkosti pedagoga, zjednodušovat a vysvětlovat zadání, dát dostatek času k vypracování úkolu, kontrolovat, zda dítě zadání porozumělo. Je velmi vhodná motivace a pochvaly za úspěšně vypracované úkoly, pozor však na přetížení. U těžších případů se doporučuje vzít v úvahu speciální školu či školku, kde je zaměření na logopedii daleko intenzivnější a výuka přitom probíhá podle vzdělávacího plánu v běžné škole. Tento typ školy či školky však může dítěti s vývojovou dysfázií značně prospět a přizpůsobit se daleko lépe jeho potřebám.

Dětská tupozrakost: Odhalte ji ještě před nástupem do školy

Zdroj: www.wikipedia.org, www.alfabet.cz, www.digifolio.rvp.cz

Autor: Veronika Tůmová