Karpální tunel – proč vzniká, kdo je nejvíce ohrožen a jak ho léčit?

Kde je onen tunel?
 

Karpální tunel je prostor v oblasti horní končetiny, přesněji mezi předloktím a dlaní, kterým prochází mimo jiné nervus medianus. Ten je jedním z nejsilnějších nervů paže, inervující okolní tkáně, svaly a kůži. Díky němu se přenášejí vzruchy z mozku do různých částí ruky. V tomto tunelu však někdy začne být až klaustrofobicky těsno. Úraz, otok či přílišné namáhání některé z přítomných šlach způsobí útisk jemných cévních pletení, které následně nejsou schopné přivádět k nervu krev, kyslík a živiny. Syndrom karpálního tunelu je synonymem pro tzv. útlakový syndrom. Vzhledem k tomu, že tento středový nerv zajišťuje citlivost palce, ukazováčku, prostředníčku i prsteníčku, není tedy těžké si představit, jaké komplikace mohou následně přijít. Pokud tedy, i u jinak zdravého jedince, dojde k nerovnováze mezi biologickou odolností organismu a fyzickými nároky, kdy tkáně nebudou mít čas a možnost se zotavit, dojde k bolestivé traumatizaci a přestavbě̌ tkaní.

Co zvyšuje pravděpodobnost vzniku karpálního tunelu

Příčinou bývá opakovaná, monotónní činnost, např. každodenní intenzivní práce na zahrádce, nebo v dílně.

Jak je ale možné, že takové zdravé koníčky mohou způsobit tolik bolesti? K výše zmiňovanému patologickému procesu bude bohužel velmi přispívat genetika a různá chronická onemocnění, která zdánlivě s touto problematikou vůbec nesouvisí. Více ohroženi jsou tedy diabetici či pacienti s onemocněním štítné žlázy nebo metabolickým syndromem spojeným s obezitou. Samozřejmě také lidé s revmatoidní artritidou nebo po úrazech. A jak již bylo uvedeno, nevhodná pracovní zátěž přivádí do ordinace lékařů čím dál více pacientů, kteří si stěžují na nejrůznější nepříjemnosti.

Kdy zajít k lékaři?

Zbystřit bychom měli, objeví-li se noční mravenčení, brnění nebo bolest prstů ruky. Některé projevy jsou tak úmorné, že nás proberou i z tvrdého spánku. Protřepávání ruky a rozhýbání prstů v začátcích přináší úlevu. Později se může přidat pocit oteklých končetin i když žádný edém není patrný. S postupným zhoršováním neřešeného problému dochází k potížím i přes den, zvláště po předchozí výraznější zátěži. Pokud nedojde k adekvátní terapii může se vyskytnout i pocit snížené svalové síly s následnou neobratností celé ruky, která může být i trvalá.

Zda bude stačit konzervativní léčba nebo se přistoupí k chirurgickému řešení rozhodne neurolog na základě vyšetření. Pokud je však ruka natolik slabá, že neudrží předměty, které následně padají na zem, operaci se pravděpodobně nevyhneme. Výhodou operačního zákroku je okamžité odstranění bolesti a obtíží, je velmi efektivní u naprosté většiny pacientů. Jde o nejrychlejší způsob dekomprese utlačovaného nervu.

U lehkého stupně může vyzkoušet i jiné možnosti, lékaři i lékárníci často doporučují i fytoterapii. Kostivalová, měsíčková nebo konopná mazání mohou přinést úlevu. Lze je aplikovat samostatně nebo kombinovat s protizánětlivými gely s obsahem ibuprofenu nebo diklofenacu. Výtažek z kaštanu koňského, ať už v lokální nebo polykací formě pomůže zatočit s nechtěným otokem.

Pravděpodobně se při tomto konzervativním přístupu nevyhneme fyzioterapii a na pomoc můžeme přizvat i tejpy. Důležité bude dbát na střední́ postavení ruky s vyhnutím se flexi a extenzi zapěstí́ (v noci na zapěstí můžeme použít i měkkou ortézu či obvaz, který udrží zapěstí ve vhodném postavení). Důležité je také zásadně snížít zátěž horní končetiny.

Mluvíme-li o zátěži je třeba si uvědomit, že není podstatné, zda používáte sbíječku nebo pravidelně klikáte na myš. I kapky vody dokáží prorazit dno, myštitida je toho důkazem. Malé varování na závěr. Neodkládejte návštěvu lékaře. Prodlení může vést k trvalému poškození funkce ruky.

Zdroj: neurologiepropraxi.cz

Autor: Klára Vojkůvková