Jednotka intenzivní péče: Historie a současnost v době covidové
Když se mluví o jednotce intenzivní péče, obvykle člověku naskočí husí kůže, je to předzvěst vážného stavu člověka, někoho v ohrožení života. Jednotka intenzivní péče (JIP), lidově řečeno také jipka, je specializované nemocniční oddělení poskytující intenzivní zdravotnickou péči.
Intenzivní medicína je lékařským oborem, který se zabývá nemocnými v akutním ohrožení života, zatímco intenzivní péče je specifickou péčí o nemocné, kteří jsou ohroženi selháním jedné nebo více základních životních funkcí.
Historie vzniku JIP aneb dáma s lucernou
Za vnikem JIP stojí údajně žena. V roce 1854 byla ošetřovatelka Florence Nightingalová požádána o pomoc během krymské války, kdy došlo k nutnosti oddělovat vážně zraněné vojáky od ostatních. Nightingalová údajně snížila úmrtnost ze 40 % na 2 %, a to právě vytvořením koncepce intenzivní péče. Florence Nightingalová, narozena 12. 5. 1820, byla anglická ošetřovatelka šlechtického původu, autorka odborné literatury a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Během svého působení si získala přezdívku mezi vojáky – dáma s lucernou, kteří si pamatovali její noční obchůzky. V roce 1950 pak rakouský anesteziolog Peter Safar představil koncepci tzv. pokročilé podpory života a je považován za prvního intenzivistu vůbec.
Jednotka intenzivní péče a první monitoring srdce
Po epidemii dětské obrny byla v roce 1953 v Kodani založena první jednotka intenzivní péče. V USA pak zahájil její provoz také Dr. William Mosenthal, chirurg v Dartmouth-Hitchcock Medical Center. V 60. letech 20. století byla rozpoznána důležitost srdečních arytmií jako příčiny komplikací a úmrtí při a po infarktech myokardu. Důsledkem toho bylo zavedení trvalého používání srdečního monitoringu na JIP, zvláště pak u pacientů po prodělaných infarktech.
Onemocnění srdce a cév: Znáte příznaky a možnosti prevence?
Současné vybavení a lékaři na jednotce intenzivní péče
K odbornému medicínskému vybavení JIP patří mechanický ventilátor, který pomáhá například s dýcháním při intubaci. Dále pak srdeční monitory včetně telemetrie, vnější kardiostimulátory a defibrilátory, dialytická zařízení pro ledvinová selhání, zařízení pro stálé monitorování životních funkcí, katétry pro infuze a pro výživu sondou, odsávací pumpy, drény, katétry atd. Samozřejmostí je pak široké spektrum farmakologických prostředků, například ke zmírnění bolesti a pro ochranu před sekundární infekcí. Zdravotnický personál na jednotkách intenzivní péče je složen z intenzivistů školených ve vnitřním lékařství, chirurgii, anestezii a urgentní medicíně. Dále pak je tu celá řada praktických sester a lékařských asistentů se specializací.
JIP v době covidové
V této době se význam všech JIP v každé nemocnici více dostává do povědomí veřejnosti, která si víc než kdy jindy uvědomuje jejich nezbytnost. Počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v nemocnicích od konce ledna pomalu klesá, počet pacientů vyžadujících intenzivní péči se však příliš nemění. Na oddělení anestezie, resuscitace a JIP jsou přijímáni pacienti s nejtěžší formou onemocnění vyžadující z důvodu těžkého zánětu plic některou z forem podpory dýchání. Ať jsou to různé formy podávání kyslíku, tak přístrojová umělá plicní ventilace.
Co se děje v umělém spánku a proč k němu dochází?
Sepse neboli otrava krve: Proč je tak nebezpečná a jak často zabíjí?
Autor: Veronika Tůmová
