Injekční stříkačka a jehla

Vynález z 9. století

Princip, na jehož základě injekční stříkačka funguje, byl však objeven a vyvinut už v 9. století jistým chirurgem egyptského původu. První nitrožilní stříkačka byla použita kolem roku 1760, teprve v roce 1844 k ní přibyla injekční jehla.

Injekční stříkačka? Geniální vynález!

Injekční stříkačky jsou dnes zřejmě nejpoužívanější zdravotnickou pomůckou a tudíž se jistě jen málokdo pozastavuje nad tím, jak vlastně vznikly.

První stříkačky, které se objevily na počátku 20 století, byly větších rozměrů, celoskleněné, později s kovovými díly. Byly proto velmi křehké, snadno rozbitné a často praskaly při sterilizaci. Přibližně v 50 letech se jako nejvýhodnější osvědčily, dnes známé, jednorázové injekční stříkačky z umělé hmoty, hojně využívané např. pro pacienty s těžkou cukrovkou.

Jak funguje injekční stříkačka?

Injekční stříkačka je jednoduchou konstrukcí pístu, těsně připevněného do válcovité nádobky, (obvykle plastové, někdy skleněné), k jejímuž ústí bývá připevněna injekční jehla nebo spojovací hadička. Vytahováním pístu vzniká podtlak a je-li ústí stříkačky vnořené v kapalině, píst ji nasaje dovnitř nádobky, tzv. komory. Stlačením pístu kapalina vystříkne ven. Díky velmi úzkému hrdu stříkačky kapalina nevykapává.

Účel a použití injekční stříkačky v medicíně a mimo ni

Účelem injekční stříkačky v medicíně je vpravení léku v kapalné podobě (séra), do těla pacienta. Ve spojení s injekční jehlou je sérum vpraveno do žíly, v tom případě jde o tzv. nitrožilní aplikaci. Při vpichu do svalu hovoříme o nitrosvalové aplikaci. Injekční jehla je dutá a slouží jak k podání léku do těla, tak např. k odebírání vzorků krve či jiných kapalin z těla pacienta.

Injekční jehla je vysoce infekční materiál, pokud se nepoužívá jednorázově, např. při zneužívání narkomany ke vpichům omamných látek do těla a při sdílení jehly. Injekční stříkačka má své využití nejen v medicíně, ale i v nejrůznějších odvětvích průmyslu a výroby. Jejím obsahem v těchto případech může být i pevná, sypká a další ne zcela kapalná hmota.

Trypanofobie – panický strach z použití injekce

Fobie, čili panický strach, v tomto případě z použití injekční stříkačky, je jako každá jiná fobie, těžko vědomě potlačitelná. Jako jeden z mála těchto panických stavů může způsobit smrt, pokud dojde nejen k běžným projevům paniky, jako je pocení, slabost nebo dokonce panický záchvat, ale i k prudkým výkyvům krevního tlaku a pulsu. Před zákrokem s použitím injekční stříkačky musí proto pacient o své fobii informovat lékaře či sestru, kteří tak budou připraveni správně zareagovat a poskytnout případnou pomoc.

Foto: Sxc.hu

Autor: Veronika Tůmová