Houbaření a s ním spojená zdravotní rizika
Není pochyb o tom, že my Češi jsme národem houbařů, a jsme na to také náležitě pyšní. V této době se mnohým z nás na výpravách do lesa konečně daří, a po marných pokusech nedočkavců, kteří vyráželi na houby i uprostřed letošního horkého léta, se mají i oni konečně na co těšit. Houbaření má však každoročně za následek nemalé zdravotní obtíže, a to nejen díky konzumaci hub vyloženě jedovatých nebo nejedlých. Pojďme si proto připomenout, na co si dát pozor, kterých pravidel se držet a jak si díky tomu užít houbařskou sezónu ve zdraví.
Sbíráme jen houby, které bezpečně poznáme
Stokrát zopakované pravidlo číslo jedna, a přesto není od věci zopakovat jej znovu. Z lesa si odnášejte skutečně jen ty druhy hub, za které byste dali ruku do ohně. Nespoléhejte na atlas a raději ani na mobilní aplikaci, některé druhy jsou si velmi podobné a rozdíl přitom může být zásadní. Sbíráme také houby pouze viditelně zdravé, nenapadené škůdci a bez známek hniloby či plísně. Pokud jste v houbaření amatéři, vždy si vezměte s sebou do lesa někoho, kdo vám svými znalostmi a zkušenostmi ušetří práci, zklamání, nevolnost nebo třeba i otravu.
Houby a naše trávení
Houby, to je především voda a vláknina. Jsou tvořené zhruba z 92 % vodou a obsahují celou řadu vitamínů, mezi kterými jsou mimo jiné i vitamíny D, B a B1. Dále v nich můžeme najít celou řadu důležitých minerálů, jako je například fosfor, zinek či draslík. Těžká stravitelnost hub je však dobře známá věc. Houby proto jíme v rozumném množství a spíše přes den nežli jako těžkou večeři před spaním. Houby také nemusí vyhovovat trávicímu ústrojí starších lidí a především dětí. Houby je dobré jíst spolu s přílohou, která nám pomůže je snadněji strávit.
Jak poznat otravu z hub?
Pokud to s konzumací hub přeženeme, obvykle nás jen pořádně potrápí bolest břicha, pocit těžkosti, nebo i pálení žáhy. Jak bylo řečeno, houby jsou těžce stravitelné, a i když smaženici milujete, raději se o ni rozdělte se sousedem, než abyste snědli sami celý kastrol a celou noc pak nespali.
Otrava z hub, to už je ale vážnější záležitost. Lehčí typ otravy může vyvolat nevolnost i zvracení, v některých případech však může jít také o přecitlivělost či alergii na houby. Ojedinělé nejsou ani případy vsugerované otravy po požití hub. K těžké otravě může dojít po konzumaci muchomůrky zelené a jí příbuzným druhům. Příznaky se mohou objevit po šesti až po dvanácti hodinách, v takovém případě jde o úporné bolesti břicha, zvracení a průjmy, potivost a slinění, bušení srdce a pokles tlaku, přechodem do šoku pak blednou a chladnou končetiny, dochází ke ztrátě vědomí, u nejtěžších případů selhávají ledviny a nastává kolaps. Rychlost lékařské pomoci je v takovém případě zcela zásadní.
První pomoc při otravě houbami
Při prvních příznacích a podezření na otravu houbami vypijte sklenici vlažné slané vody a pokuste se tak vyvolat zvracení. Při lehčí otravě, která se projeví zhruba od jedné do čtyř hodin od požití, spolkněte několik tablet živočišného uhlí a zapijte je půl litrem černého čaje. Při vážnější otravě vezměte na pomoc asi deset tablet živočišného uhlí a zapijte litrem černého čaje. Nechte si okamžitě přivolat lékaře, nesnažte se k němu dopravit sami. Pokud vám zbylo jídlo, které způsobilo otravu, poskytněte ho k posouzení lékařské laboratoři, což může pomoci s vhodnou léčbou.
Zdroj: www.mojezdravi.cz
Autor: Veronika Tůmová
