Brzlík: Jaká je jeho funkce v lidském těle?
Brzlík je lymfatická žláza, jejíž funkce se během našeho života zajímavě a také značně mění. Je složena ze dvou laloků a leží za hrudní kostí, v blízkosti srdce. Po narození je brzlík velký zhruba jako fazole a největší je v období puberty.
Ze začátku brzlík připravuje tělo na příjem mateřského mléka, poté se podílí na vývoji pohlavních žláz, jeho hlavním a nejdůležitějším úkolem je však produkce tzv. T - lymfocytů, což je určitý typ bílých krvinek. Po dozrání jsou tyto buňky z brzlíku transportovány krevními cévami do lymfatických uzlin a sleziny. T- lymfocyty jsou odpovědné za buňkami zprostředkovanou imunitu, tedy imunitní reakci, která zahrnuje aktivaci určitých buněk pro případ nutné obrany proti infekcím.
Co jsou to T – lymfocyty a k čemu je máme?
T-lymfocyty řídí buněčnou imunitu, lépe řečeno pomáhají buňkám rozpoznávat a ničit bakterie či viry, které náš organismus napadnou. Stejně tak dokáží zaregistrovat abnormální a nežádoucí buněčný růst, tedy nádorové bujení. Je to druh bílých krvinek ze skupiny lymfocytů, které při růstu opouštějí kostní dřeň a přesouvají se právě do brzlíku, kde poté dozrají. Díky své schopnosti kombinovat určité kousky DNA mají na svém povrchu unikátní receptory, takzvané T-receptory. Některé z nich mohou reagovat i s normálními molekulami a zahájit autoimunitní reakci – napadení vlastních tkání. Aby se této nežádoucí aktivitě T-lymfocytů zabránilo, jejich první cesta, jak popsáno, vede z kostní dřeně do brzlíku, kde se setkávají s našimi vlastními molekulami a probíhá selekce. Vybrané T-lymfocyty začnou plnit svou imunitní funkci, ty ostatní, které mají potenciál napadnout buňky našemu tělu vlastní, podlehnou programované buněčné smrti.
Brzlík a proces jeho postupného zanikání
Ve věku dospívání dosahuje brzlík největší velikosti, poté postupně a nevyhnutelně zaniká. Lymfatická tkáň mizí a zůstává jen tkáň tvořená tukem a pojivovými vlákny. Role brzlíku se tak postupem života znatelně zmenšuje, ale jeho pozůstatky přetrvávají do stáří. Brzlík je sám o sobě do určité míry stále záhadou pro řadu imunologů. Není tomu tak dávno, co jeho funkce a význam byly pro vědce velkou neznámou. I dnes se vědci zabývají například otázkou dozrávání T – lymfocytů v dospělosti, kdy brzlík už svou funkci neplní, nebo jen velmi omezeně. Musíme si vystačit s tím, co náš organismus díky roli tohoto nepatrného a stále trochu záhadného orgánu získal v dětství?
Co když je brzlík nefunkční nebo se vůbec nevyvine?
Pokud se brzlík v těle nevyvine správně nebo vůbec, nedochází k dozrávání T - lymfocytů a je narušen vývoj dalších lymfatických orgánů. I samotné buňky brzlíku přitom mohou být postiženy zhoubným bujením a vznikem nádoru. Zvyšuje se také předpoklad vzniku některých autoimunitních chorob. Chybějící brzlík se projeví častými a závažnými virovými, plísňovými i bakteriálními infekcemi. V dospělosti není brzlík pro život nezbytný, a tak může dojít i k jeho úplnému chirurgickému odstranění, vyžadují-li to určité zdravotní komplikace s ním spojené. Může jít například o rakovinu nebo tzv. Myasthenia Gravis, kdy dochází k postupnému ochabnutí až ochrnutí svalů.
Červená řepa pro zdraví a sílu v období podzimu
Opět na scéně: Alergie na chlad aneb když chlad pálí a svědí
Zdroj: www.ceskenoviny.cz, www.prirodovedci.cz, www.rehabilitace.info, www.zdravinadlani.cz
Autor: Veronika Tůmová
