4 mýty o antibiotikách, kterým byste rozhodně neměli věřit

Mýty o antibiotikách vedly ke krizi v terapeutickém rozsahu léčby bakteriálních onemocnění. Tyto léky jsou dnes velmi žádané a právě nepravdy, které se kolem nich pohybují, povzbuzují lidi k tomu, aby je užívali nesprávně. Následkem bohužel je, že mikroorganismy, proti nimž jsou antibiotika cílena, se naučily vyvinout mechanismy rezistence, tedy odolnosti, které účinnosti antibiotik brání.

Proč nevěřit všemu, co se povídá

Důsledkem toho museli vědci vyvinout nová antibiotika s různými mechanismy účinku. I takové možnosti léčby ale mají své hranice, a pokud se nechceme dostat do bodu, kdy se některá onemocnění stanou neléčitelnými, musíme změnit způsob, jímž dnes antibiotika užíváme. Proto je důležité vycházet ze seriózních zdrojů a ověřených informací a nevěřit všemu, co se povídá.

Mýty, kterým byste neměli věřit

Všechny léky, včetně antibiotik, jsou totiž v podstatě chemikálie a lidé by je neměli užívat bez oprávněného důvodu. Při užívání antibiotik se tedy neobejdete bez porady s lékařem nebo lékárníkem a rozhodně je pomýlené věřit tomu, že diagnózu dokážeme stanovit sami s pomocí internetu a stejnou cestou si zvládneme vybrat i vhodné léčivo.

Čemu dalšímu v souvislosti s antibiotiky nevěřit?

1. Fungují na všechno

Řada lidí vidí antibiotikum jako magický lék na všechny možné obtíže. Jak ale napovídá samotný název, jedná se o medikamenty, které fungují pouze tehdy, jsou-li nasazeny proti infekcím způsobeným bakteriemi. Víra ve všemocnost antibiotik možná spočívá ve skutečnosti, že když je lékař předepíše jako pomoc při bakteriální infekci, váš stav se často velmi rychle zlepší – to je ale tím, že lékař zvolil vhodné antibiotikum a to začalo zabírat tam, kde to umí. Jinak by se situace vyvinula, kdybyste se místo infekce bakteriální potýkali s virovou, kam patří třeba i nemoc covid-19.

2. Stojí za to si připlatit

Obecně vzato mají lidé tendenci spojovat kvalitu s vyšší cenou. To ale ve farmacii neplatí – jediný rozdíl mezi drahými a levnými léčivy v podstatě spočívá v atraktivitě značky, která je prezentuje. Léky na danou obtíž totiž musí obsahovat stejné množství stejné chemické látky a existuje několik přísných studií a předpisů, které na dodržování tohoto principu dohlížejí. Investujete-li proto do antibiotik vyšší ceny, v podstatě jen podpoříte danou značku. Podobá se to situaci, kdy koupíte stejnou pizzu v různých obalech: jedna je dražší, protože je na obale uveden název výrobce, druhá levná, protože není „značková“. V podstatě se tedy jedná o tentýž produkt, jen pod jinou komerční prezentací.

3. Rezistence se zdravých lidí netýká

Kdokoliv, v jakémkoliv věku a v kterékoliv zemi se může nakazit bakteriální infekcí odolnou vůči antibiotické léčbě. Bakterie, které si již vytvořily mechanismus rezistence, mohou infikovat každého a léčba, která proti nim dříve zabírala, zabírat nebude, ať už bude nemocný osmdesátiletý dědeček nebo třicetiletý sportovec v plné síle. Z toho důvodu je důležité neužívat antibiotika, když to není nutné, protože právě takové případy dovolují bakteriím vyvinout si proti jejich působení odolnost. A právě z toho důvodu by rozhodnutí o předepsání antibiotik mělo zůstat na úvaze lékaře, který ovšem k celé záležitosti také musí přistupovat velmi zodpovědně.

4. Vezměte, co už máte doma

Existuje mnoho různých druhů antibiotik a každý z nich má řadu indikací a pokynů pro správné užívání. Platí přitom, že ne všechny jsou vhodné pro každý typ infekce a také, že každý člověk na tyto typy léčby reaguje jinak. Z toho důvodu byste neměli užívat staré léky, které by navíc mohly být už ve špatném stavu a důsledkem toho by pozbyly své účinnosti. Nikdy tedy žádná antibiotika neberte na vlastní pěst. Je nutné, aby byly léky zvlášť tohoto typu předepsány lékařem, který také určí vhodnou dávku a dobu trvání léčby.

Jak poznat alergii na penicilin?

Pozor, angína hrozí i v létě! 

Autor: Kateřina Hájková