Pozor na mononukleózu!
Mononukleóza je infekční onemocnění vyvolané EB virem (Epstein-Barrové). U většiny lidí se neprojeví hned, nemoc propukne až pokud je imunitní sytém nějak výrazněji oslaben. Mezi její příznaky patří horečka, zimnice, bolesti krku a bolest hlavy, tvorba zarudlých pupínků, zduřelé lymfatické uzliny, pocit únavy a nechutenství.
Jak se mononukleóza šíří?
Mononukleóza se naštěstí nešíří tak snadno jako některé jiné viry, způsobující například nachlazení. Virus mononukleózy se nachází ve slinách hlenu. Nejčastěji se přenáší z osoby na osobu líbáním, někdy se jí také říká nemoc z líbání, ale stejně dobře i jinými způsoby, jako například kašlem. První příznaky mononukleózy se projeví obvykle po čtyřech až šesti týdnech od nákazy. Nejčastěji se vyskytuje u lidí ve věku od 15 do 35 let a obecně platí, že lidé kteří mononukleózu už jednou prodělali, ji již znovu nedostanou. Není to však pravidlem.
Diagnostika
Pokud symptomy ukazují na mononukleózu, lze pro přesné určení provést krevní testy. Při tomto onemocnění je typická zvýšené hodnota monocytů. Další součástí určení diagnózy jsou jaterní testy a dále ještě testy na specifické protilátky.
Komplikace
Při průběhu tohoto onemocnění může někdy docházet ke komplikacím jako je zápal plic, zánět mozkových blan a srdečního svalu, onemocnění jater (žloutenka) a ve zvláštních případech k protržení sleziny.
Protržení sleziny je sice vzácné, ale je důležité aby si ho každý nemocný mononukleózou byl vědom a rozpoznal jeho příznaky. Při protržení sleziny dochází k bolesti v levé horní části břicha (pod levou častí hrudníku), zrychlený srdeční rytmus, potíže s dýcháním a zvýšená krvácivost.
Léčba
Konkrétní lék na mononukleózu neexistuje. Jelikož se jedná o virové onemocnění, nezabírají na ni ani antibiotika. Ty se používají pouze k odstranění nebo zmírnění průvodních příznaků (zánět krku, atd.).
Po čtyřech až šesti týdnech mononukleóza sama pozvolně odezní. Nejdůležitější pro její zdárnou léčbu je klid a specifická dieta. Zcela zakázané jsou alkoholické nápoje. Dále je nutno omezit jídla obsahují konzervační činidla (zavařeniny, paštiky, kečupy,...), vysoké množství tuků a uzené a silně kořeněné potraviny. Naopak je doporučováno konzumovat vyšší množství ovoce a zeleniny. Dietu je v závislosti na jaterních testech nutno dodržovat 3 až 6 měsíců.
Vzhledem k možným komplikacím, je důležité se přitom to onemocnění vyhnout zvýšené fyzické aktivitě. U vrcholových sportovců se obvykle povoluje návrat k maximální tréninkové zátěži až 3 měsíce po normalizaci jaterních testů.
Máte nějaké zkušenosti?
Autor: Petr Zimola
