Poruchy paměti
Kdysi jeden velký francouzský psychiatr, který žil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, řekl: „ Paměť je naším jediným bohatstvím. Teprve přijdeme-li o ni, stanou se z nás skuteční žebráci.“ Jeho jméno bylo Jean Etienne Dominique Esquirol.
Posledních několik letech výzkumů prokázalo, že paměť není jednotnou funkcí. Lékaři každodenně sledují příběhy pacientů, kterým ztráta paměti vzala všechno. Přišli o zaměstnání, o přátele, dokonce i příbuzní s nimi pak zachází jako s méněcennými. Asi si v tuto chvíli řeknete: „Ne, to se mi nemůže stát:“ Ale vzpomeňte si třeba na vaši babičku, které se smějete, protože si nemůže ani za nic zapamatovat jména svých vnuků, přestanete ji brát úplně vážně, protože už jí paměť neslouží tak, jako kdysi.
Dá se říct, že bez paměti bychom nebyli tím, čím jsme nyní. Naše osobnost by byla jiná. Co bychom si počali bez vzpomínek? Vždyť naše vzpomínky jsou základem naší osobnosti, našeho charakteru.
S pamětí to není tak jednoduché, jak by se na první pohled možná mohlo zdát. Je totiž nezbytně nutné, aby proběhlo obrovské množství dějů v jednotlivých neuronech, ale samozřejmě i v mozku jako celku.
Co způsobuje stárnutí?
Stárnutí je samozřejmě přirozeným procesem, bohužel i naše paměť prochází tímto procesem. Stále více se u seniorů objevuje Alzheimerova choroba, to ale neznamená, že postihuje všechny. Zajisté také patříte mezi lidi, kteří běžně používají označení „sklerotik“. A co vlastně skleróza je?
S narůstajícím věkem se zhoršuje prokrvení mozkové tkáně. Alzheimerova nemoc se chápe jako v mladším věku nepatřičně se vyvíjející demence. Postupná ztráta paměti ve vyšším věku je považována za přirozenou a normální až do stavu demence, které se často říká „senilita“.
Se zvyšujícím se věkem se zhoršuje poznávací výkonnost. Senioři mají větší problémy zacházet s informacemi a mají problém si zapamatovat jména. Starší lidé mají problém reagovat na nové situace, hůře se soustředí a vyhýbají se riskantním situacím.
Druhy poruch paměti
Parkinsonova choroba: způsobují ji odumírající neurony v bazálních gangliích, dochází k poklesu hladiny dopaminu, ten vede k svalové ztuhlosti, ke zpomalení ducha i motoriky. U 30-40% pacientů bohužel dochází ke změně intelektuálních schopností. Nemocný si jen velmi a špatně vybavuje vzpomínky.
paramnézie: tímto pojmem jsou označeny bludy paměti
hypermnézie: člověk má neskutečně zvýšenou paměťovou schopnost v nějaké oblasti, například je schopen zapamatovat si zlaté stránky
amnestický syndrom: neschopnost zvládnout se naučit něco nového
výpadek paměti: asi jste už několikrát v životě řekli: „Měl jsem okno“. Jedná se o krátkodobý výpadek. Jde tedy o mezeru v paměti. Často mu předchází emoční rozrušení.
ekmnézie: pacient znovuprožívá určité části své minulosti, jako by byly přítomné
Alzheimerova choroba: intelektuální schopnosti ubývají, nemocný je závislý na svém okolí
Autor: Kamila Menšíková