Brzlík – ochrana imunity
Brzlíku byl ještě donedávna (a většinou laické veřejnosti stále je) upírán jakýkoliv zásadní význam a jeho skutečná funkce v těle člověka byla spíše záhadou. Tomu nejspíš napomáhal i všeobecný názor, že brzlík v dětství úplně zmizí a je tedy nedůležitý. Skutečnost je však mnohem složitější a také zajímavější.
Brzlík je uložen hned pod horní částí hrudní kosti vprostřed hrudníku, je poměrně velký hned po narození, největších rozměrů však dosahuje ve věku kolem puberty.
Funkce a význam brzlíku
Brzlík má mimo jiné hlavní význam pro správné fungování imunitního systému, je zároveň žlázou lymfatického systému a usměrňuje správnou funkci T- lymfocitů, bílých krvinek, jejichž úkolem je rozeznat a zneškodnit v těle škodlivé a cizorodé buňky.
Brzlík je také velmi významným a nepostradatelným faktorem v boji proti rakovinotvorným buňkám, které máme v těle všichni, ale jen díky správně fungující imunitě jsme schopni se s nimi vypořádat. Má zásadní význam i v oblasti rozmnožování.
Kdy brzlík zaniká a proč?
Proč tedy brzlík vlastně zaniká, když je pro tělo tak důležitý? Dobře fungující imunitní systém přece potřebujeme i v dospělosti. Ano, ale toho se v pozdějším věku ujímají jiné orgány, spolu s plněním dalších funkcí, a brzlík je pomalu nahrazován tukovou tkání a vazivem.
Růst brzlíku je nejrychlejší asi do sedmi let věku, do puberty stále ještě roste, ale už mnohem pomaleji. V době dospívání pak pomalu zaniká, i když ne zcela. Přetrvání nezakrnělého brzlíku do dospělosti může vést v některých případech k vážným zdravotním problémům, někdy je proto lepší nechat si jej odstranit operativně. Vážné komplikace mohou nastat i v opačném případě, kdy se brzlík špatně vyvíjí nebo nevyvine vůbec.
Nemoci, obtíže a komplikace spojené s brzlíkem
Jak logicky vyplývá z funkce brzlíku, pokud se tento orgán v dětství nevyvine, nebo nefunguje správným způsobem, je ohrožen vývoj T – lymfocytů a tím i dalších lymfatických orgánů. Samotný brzlík může být ohrožen také buňkami zhoubných nádorů, což může vést ke špatné funkci T- lymfocytů tím způsobem, že označují tělu prospěšné buňky za cizorodé a nutné ke zničení. Vznikají tzv. autoimunitní choroby, k těm patří např. i roztroušená skleróza nebo artritida, ale i onemocnění ledvin, nebo endokrinních orgánů, což způsobuje závažná onemocnění, jako je cukrovka, onemocnění štítné žlázy a pohlavních orgánů.
Nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným problémem je pak tzv. myastenia gravis – vážné ochabnutí, až ochrnutí svalů a nadměrná únava, dále pak závažné plísňové a virové infekce.
Autor: Veronika Tůmová
