Bolest a její vnímání

Vnímání bolesti

První velkou vědeckou teorií o přenosu bolesti byla tzv. vrátková teorie formulovaná roku 1965 Patrickem Wallem a Ronaldem Melzackem. V roce 1975 Hanz Kosterlitz objevil endorfiny a enkefaliny. Ty jsou vytvářeny v mozku a míše a dokážou tlumit bolest tím, že obsazují receptory bolesti.

Bolest, tedy samotná informace o bolesti, má čtyři složky:

• senzoricko–diskriminační
• vegetativní
• motorickou
• afektivně–emoční

Tyto složky popisují místo vzniku bolesti, způsob jejího vedení, místo zpracování v mozku, její tlumení atd.

Bolest nejprve vnímají receptory pro bolest (nociceptory, nocisenzory), odkud je informace vedena do vyšších struktur nervového systému. Bolest je mnohdy doprovázena vegetativními změnami (pocení, šok, zrychlené dýchání, úzkost, nespavost). Toto popisuje právě vegetativní složka bolesti.

Motorická část spočívá ve varování, abychom z dosahu bolestivého podnětu co nejrychleji ucukli nebo utekli, a tedy vyvinuli co nejvhodnější motorickou reakci.

Vnímání bolesti je velmi individuální záležitostí, každý má práh bolesti trochu jinde, záleží na pohlaví a třeba i na zemi původu. V některých kmenech existují dodnes takové rituály, při nichž je bolest nutná, a tamější obyvatelé ji velmi dobře snášejí.

Při odstraňování bolesti může svou roli kromě medikace uplatnit též psychoterapie. Pomocí ní je působeno na mozkovou kůru, která má při vnímání bolesti rozhodující vliv. Podobně může mít u některých bolestí velký význam placebo efekt.

Druhy bolesti

Základní rozdělení bolesti je na akutní a chronickou.

Akutní bolest

Akutní bolest vzniká poškozením tělesné tkáně při úrazu, operaci nebo nemoci. Protože signalizuje nějakou poruchu v těle, případně na těle, říká se jí také účelná bolest. Má spíše krátkodobé trvání.

Důležité je, aby se příčina akutní bolesti včas podchytila a začala léčit, jinak by se z akutní bolesti mohla stát bolest chronická. Akutní bolest se většinou léčí analgetiky - léky tlumícími bolest.

Chronická bolest

Chronická bolest je vlastně nemoc. Tato bolest nesouvisí s žádným poraněním, většinou trvá déle než tři měsíce. Chronickou bolest doprovázejí také psychické problémy, těžko se zjišťuje její příčina. Nezabírá léčba analgetiky jako u akutní bolesti.

Další rozdělení bolesti podle vzniku a příčin:

• Nociceptorová bolest - bolest způsobená vnějším poškozením tkání (spálenina, pohmožděnina, rána) nebo vnitřně způsobená zánětem (bolest zubů, revmatoidní artritida)

• Neuropatická bolest - vzniká poškozením nervových vláken a neuronů (neuralgie trojklanného nervu, záchvat mrtvice, porušení míchy po úrazu)

• Reflexivní bolest - příčinou je špatné držení těla nebo nesprávná regulace cévního systému (migréna, bolesti zad, otoky)

• Psychosomatická bolest - může být vyvolána psychickými problémy či duševní poruchou. Někdy se těžko určuje, zda byl dříve psychický problém, nebo bolest (např. hlavy), protože se tyto prvky navzájem ovlivňují

• Somatická bolest - dělí se na vnitřní a vnější. Vnitřní vzniká v kostech, svalech a kloubech, vnější (povrchová) se objevuje na kůži a sliznicích

• Viscerální bolest - bolest způsobují vnitřní orgány (např. střeva), je špatně lokalizovatelná

Autor: Michaela Holá