Tajemná a znepokojující - Bechtěrevova choroba

V našem článku jsme využili informace a názory Mudr. Bohumila Sváška, primáře slatinných lázní Toušeň, které provozuje pražská nemocnice Na Bulovce, kam si mnozí pacienti právě s touto nemocí každoročně jezdí ulevit od bolesti, která ji provází.

Bechtěrevovou chorobou trpí lidé od mládí

“Nemoc propuká nejčastěji mezi 15. - 30. rokem života a většinu postižených tvoří muži. Výskyt nemoci je vyšší, než můžeme předpokládat, neboť je v mnoha případech odhalena až v pozdějším věku, kdy se začínají ve větší míře vyskytovat a prohlubovat nepříjemné pocity stále úpornějších bolestí. Včasná diagnostika je přitom samozřejmě velmi důležitá pro následující léčbu a je jedním z hlavních prostředků, jak proti nemoci účinně bojovat. Čím dříve je pacient veden k intenzivnímu, speciálně sestavenému cvičení, tím větší je pravděpodobnost, že se bolesti nebudou stupňovat a naopak dojde k jejich odeznívání,“ uvádí Mudr. Bohumil Svášek.

Nejasné příčiny vzniku nemoci

Přesná příčina vzniku nemoci zůstává nejasná, je však známa souvislost s jejím výskytem a přítomností antigenu HLA-B27. Tento antigen se objevuje u cca 7 % Čechů a u pacientů s Bechtěrevovou chorobou se vyskytuje až v 90 % případů. Pravděpodobnost vzniku nemoci je tak 300x vyšší u lidí s výskytem tohoto antigenu. Velkou roli tu tak jistě hraje i dědičnost.

Příznaky Bechtěrevovy choroby

• chronická bolest a ztuhlost v oblasti dolní páteře, může vystřelovat do hýždí a zadní strany stehen
• páteř se stává méně ohebnou, může vést k neschopnosti předklonu
• možná bolest hrudníku, zvlášť při hlubokém dýchání
• chronická těžká únava
• průvodnou komplikací bývá zánět oční duhovky a řasnatého tělíska, z toho vzešlá bolest oka a přecitlivělost na světlo
• otoky velkých kloubů, především kolen („Bolest přichází zejména, je-li pacient v klidu, ve spánku a po probuzení, kdy je spojena s pocitem ranní ztuhlosti, která přetrvává i po půl hodině. K úlevě může dojít lehkým cvičením nebo aplikací tepla na ztuhlé místo,“ doplňuje Mudr. Bohumil Svášek.)

Současné možnosti léčby, rehabilitace a slatinné koupele

Léčba Bechtěrevovy choroby je náročná a dlouhodobá, zaměřuje se na její zpomalení a zmírnění s ní spojených obtíží. Lékaři už dnes naštěstí dokáží rozpoznat chorobu daleko dříve, než mohou vzniknout změny či deformace páteře. „Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází jen zřídka,“ dodává Mudr. Svášek.

Základ léčby tvoří nesteroidní antirevmatika, která tlumí zánět a potlačují bolest. Důležitou součástí léčby je také rehabilitace, zaměřená na posílení svalů, správné držení těla a rozvoj pohyblivosti páteře. Cvičení musí probíhat pod odborným vedením, jeho součástí jsou také speciální masáže a dechová cvičení. „Ze sportů, které mohou provozovat lidé trpící tímto onemocněním, je nejvhodnější plavání a cvičení ve vodě,“ dodává Mudr. Svášek. Úlevu od bolesti pak jednoznačně přináší hřejivé účinky slatiny, která prohřívá organismus rovnoměrně a přitom intenzivněji než voda. Velmi žádané a efektivní jsou také slatinné zábaly. Na pacienty s Bechtěrevovou chorobou jsou proto zaměřeny i výše zmíněné slatinné lázně Toušeň, v čele s primářem Mudr. Sváškem, který je odborníkem zejména v oblastech fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace.

Bechtěrevova choroba - utrpení faraonů i Karla Čapka

O této zákeřné a dosud ne zcela probádané nemoci se někdy mluví také jako o nemoci faraonů, neboť jak ukázaly některé výzkumy zaměřené na staroegyptské nemoci a jejich léčbu, trpěly jí mnozí z tehdejších králů, včetně Amenhotepa II či Ramsesa II. Podle historických pramenů s ní bojoval i spisovatel Karel Čapek, jehož bolestivé problémy začaly zcela typicky už v mládí a provázely ho celý život. Když Karel Čapek objevil zázračné účinky slatiny, pobýval každoročně právě ve slatinných lázních Toušeň, a to od roku 1916 až do své smrti v roce 1938.

www.slatinnelaznetousen.cz

Foto: Pixabay.com

Autor: Veronika Tůmová