Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, vyskytující se převážně u osob vysokého věku. Postihuje nervová vlákna a buňky mozku a způsobuje tak nevratné, negativní změny v mozkové činnosti, vedoucí k demenci. Toto onemocnění je dosud nevyléčitelné, současná medicína zná pouze způsob, jak zpomalit či zmírnit jeho průběh.
Alzheimerova choroba se nejčastěji objevuje po 65. roce věku a podle výzkumů postihuje o něco častěji ženy. Smutným faktem je, že pacientů s touto nemocí neustále a relativně rychle přibývá.
Rizikové faktory
Přesné příčiny vzniku Alzheimerovy choroby nejsou dosud objasněné, závisí zřejmě na mnoha faktorech, které ovlivňují konečné spuštění nemoci. Může jimi být viróza, vlivy z vnějšího prostředí i oslabený imunitní systém. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je bezpochyby vysoký věk, vzácněji se nemoc vyskytuje i u mladších osob.
K dalším faktorům patří dědičnost, ale i krátká doba vzdělávání se, tedy “trénování“ mozkové činnosti. Zjednodušeně se dá říct, že náchylnější k onemocnění je méně vzdělaný či méně inteligentní mozek. Výzkumy však zároveň ukazují, že výskyt nemoci u vzdělaného člověka znamená její rychlejší a závažnější průběh.
Rizikové pro vznik choroby jsou také otřesy a zranění hlavy a mozku, např. u boxerů, kteří se tomuto riziku pravidelně vystavují, dochází často k prvním projevům nemoci už ve středním věku.
Příznaky, projevy a stádia nemoci
Onemocnění Alzheimerovou chorobou je velmi vážné a zákeřné, je proto nutné je odhalit včas a první příznaky nepodceňovat. Nemoc vede postupně k lehké a stále se prohlubující demenci. Ta má tyto postupně se objevující projevy:
- zapomnětlivost - pacient neustále dokola vypráví např. své zážitky z mládí, ale neví, co říkal nebo dělal před hodinou
- časté a delší výpadky paměti
- poruchy řeči - zmatené, nesouvislé mluvení, neschopnost označit věci správným názvem
- dezorientace - člověk se ztratí i na známých místech, může bloudit třeba na zahradě za domem a nevědět, kde právě je
- neschopnost určit např. co je za den, který je měsíc apod.
Nemocní ukládají své věci na neobvyklá místa, mají problémy s nejběžnějšími úkony, jsou popudliví až agresivní a obviňují členy rodiny z naschválů, lží, krádeží jejich věcí apod. Svou nemoc si obvykle naprosto neuvědomují a problémy si nepřipouštějí, cítí se zdraví a odmítají pomoc.
V pozdějších stádiích může docházet k halucinacím a bludům, člověk nepoznává blízké osoby, nechápe okolní dění, nakonec přestává chodit, jíst, nemůže spát nebo udržet moč, nemluví, je odkázán na invalidní vozík a cizí pomoc.
Léčba a prevence
Nemoc není dosud možné vyléčit, medikamenty pozitivně ovlivňující její projevy je nutné podávat už od raného stádia. Proti Alzheimerově chorobě se používají tyto léky:
- kognitiva – zlepšují funkci myšlení, orientaci a paměť
- hypnotika – při poruchách spánku
- antidepresiva a neuroleptika – odstraňují pocity neklidu a sklony k agresi
- anxiolityka – proti pocitům úzkosti
Přestože nemáme vliv na nutný proces stárnutí, své pohlaví ani své genetické dispozice, můžeme se posílit zdravou životosprávou (pohyb, zdravá strava – ovoce, zelenina, ryby, vláknina) a udržováním mozku v aktivní činnosti (křížovky, kvízy, četba…).
Nemoc výrazně zasahuje do života všech blízkých postižené osoby, není lehké se s ní smířit a její důsledky akceptovat. Rodina by se však měla aktivně zapojit do péče o nemocného a být mu oporou.
Autor: Veronika Tůmová