Koloidní stříbro: Poklad dermatologů, který zklidní svědění či zánět
Koloidní stříbro, složené z destilované vody a iontů stříbra, má pověst velmi účinného přírodního antibiotika. Stříbro se jako germicidní a baktericidní materiál tradičně používalo pro výrobu nádob pro uchovávání tekutin jako víno nebo voda. Již pár let je v Evropské unii regulováno a nelze jej oficiálně prodávat jako potravinový doplněk. Najdete ho na trhu jako kosmetický produkt.
Co je koloidní stříbro a na co si u něho dát pozor
Koloidní stříbro se skládá z iontů stříbra a koloidních částic stříbra. Dodává se ve formě kapalného roztoku na vodní bázi. Pojmy koloidní a elektrokoloidní stříbro se začaly používat koncem 19. století. Je vyráběné pomocí elektrolýzy. Dvě stříbrné elektrody jsou ponořeny do destilované vody, proud přiváděný k elektrodám pak tvoří stříbrné ionty.
V lékařské praxi se používalo již ve starověku. Existují různé roztoky koloidního stříbra s více koncentracemi (5 ppm, 15 ppm, 20 ppm, 25 ppm atd.). Většina roztoků, které jsou na trhu, má koncentraci 5, 10 a 20 ppm. Pozor na koloidní stříbro v kombinaci s éterickými oleji, květinovými vodami nebo kořením, protože se do něho často přidávají konzervanty jako kyselina citronová nebo sorban draselný a také soli stříbra.
Koloidní stříbro jako hvězda dermatologie
Koloidní stříbro je oblíbenou součástí dermatologické praxe. Používá se ke zklidnění citlivé nebo podrážděné pokožky, což nenasvědčuje jejím silným antibakteriálním vlastnostem. Indikuje se při potížích jakoukoliv ekzémy, akné, lupénka, používá se k dezinfekci ran, po bodnutí hmyzem a popáleniny. Lze jej rovněž aplikovat v případě oparů a bradavic. Má také protiplísňové vlastnosti, zklidňuje svědění, zmírňuje záněty kůže a stimuluje její hojení. V případě kožních problémů se používá ve formě spreje nebo se nanáší na postižení místo pomocí vatového tamponu.
Jak se používalo v rámci lékařské praxe
Jelikož je koloidní stříbro silné antiseptikum, používalo se proti virům a bakteriím, k dezinfekci vody. Během první světové války se používalo k obvazování ran. Ve 40. letech 20. století však ustoupilo do pozadí ve prospěch antibiotik a jiných syntetických drog. Je indikování jako lokální prostředek při bolestech pohybového aparátu, které jsou navázány na zánětlivé stavy jako artritida atd. První, kdo zavedl použití koloidního stříbra v medicíně byl Benno Crede. V současné době se o něm mluví v rámci narůstající rezistence virů a bakterií vůči syntetickým antibiotikům jako o možném prostředku jejich náhrady.
Do roku 2009 bylo koloidní stříbro běžně dostupné v rámci sekce potravinových doplňků, nicméně nynější legislativa Evropské unie jej do nich již neřadí. Podle vědecké komunity představuje použití koloidního stříbra při léčbě různých výše uvedených onemocnění malé riziko vedlejších účinků. Když bylo ještě dostupné jako potravinový doplněk, upozorňovalo se na fakt, že ve vysokých dávkách a při rozšířeném pravidelném užívání mohly nastat nežádoucí účinky ve formě rizika argyrismu. Jedná se o sekundární reakci pokožky, která nenávratně zmodrá. Tento jev se vysvětluje akumulací derivátů stříbra v různých buňkách (kostní dřeň, játra atd.). Koloidní stříbro se doporučuje v rámci lékařského ošetření potíží pokožky kombinovat s další účinnou léčbou.
Zdroje: nccih.nih.gov, healthline.com
Autor: Pavlína Klaudová
