Fototerapie aneb léčba světlem: Proč byste ji měli vyzkoušet?
Do podvědomí veřejnosti se v poslední době derou alternativní terapie, o kterých byste vůbec nemuseli vědět, že existují. Fungují? Co od nich může ten, který se přihlásí na sezení, čekat? Fototerapie je jedna z těch, které stojí za to zkusit. Je neinvazivní a opravdu zajímavá.
Kde se vzala léčba světlem?
Její kořeny hledejte již ve starém Řecku u helioterapie, léčby slunečními paprsky. Dnes je zařazována do souboru bioterapií, souboru neinvazivních prostředků, patří do alternativní sféry léčení spolu s organoterapií, homeopatií nebo gemmoterapií. Je vhodná pro děti i dospělé, i když existují mírné výjimky, kdy se nedoporučuje. V dnešní době se velmi úspěšně kombinuje s chromoterapií (terapie barvami), kdy se používá různé barevné rozlišení světelných paprsků.
Luminoterapie samotná, jak se také fototerapii říká synonymním názvem, je prováděná syntetickým světlem, které má za účelem napodobit činnost a léčivou schopnost slunečních paprsků. A to převážně v době, kdy jejich síla není tak intenzivní, například v období zimy. Spolu s nedostatkem slunečního záření a nevyváženými hladinami vitamínu D, jehož tvorba je s ním přímo spojená, se objevují depresivní stavy nebo emoční nepohodlí, které má fototerapie úspěšně eliminovat.
Jak fototerapie působí na klienta?
Léčba širokospektrálním světlem napodobuje sluneční záření a s ním spojené benefity pro organismus. Může se používat lokálně, v tomto případě se výborně hodí kombinace s účinky barevného světla, cíleně mířeného na určité orgány. Je vhodná pro srovnání cirkadiánních rytmů a výkyvů v nich se objevujících například u osob, které pracují na vícesměnný provoz. Může být součástí psychoterapeutických sezení lidí s poruchami příjmu potravy nebo podporu lepšího zvládání premenstruačního syndromu.
Indikuje se rovněž při léčbě závislostí na alkoholu, tabáku, drogách nebo přejídání. Prospívá lidem, kteří mají problémy se soustředěním, seniorům se sklony k demenci. Denní a pravidelná sezení, které není vhodné provádět ve večerních hodinách, jsou vedeny speciálně vyškoleným terapeutem, který ošetřuje klienta regulovaným světlem a podle potřeby mění jeho intenzitu a spektrum. Fototerapeutické sezení trvá obvykle půl hodiny. O možných kontraindikacích vás informuje přímo terapeut.
Když se do luminoterapie zapojí barvy
Fototerapie se přímo vybízí k efektivnímu spojení s chromoterapií, přirozenou energetickou metodou, mající za cíl celkovou harmonizaci ošetřeného člověka barev. Používá holistický náhled na ošetřovaného, snaží se nastolit celkovou rovnováhu v jeho organismu. Využívá k tomu barevné spektrum, které vzniká rozkladem bílého světla. Po chromatografickém testu vybírá terapeut vhodné barvy, které se zaměřují na konkrétní klientovy potřeby.
Lze aplikovat například pro nastolení klidu a relaxace (modrá nebo zelená), zlepšení životního optimismu (oranžová), dodání celkové energie a odvahy (červená). Chromoterapeutické i fototerapeutické sezení má být vždy v rukou řádně vzdělaného odborníka. Důvodem je možné použití nevhodných barev, které mohou podpořit patologický stav místo toho, aby pomohly jeho eliminaci. Odborně vzdělaní praktici mají totiž k dispozici vše potřebné k tomu, aby určili co nejvhodnější léčbu klientovi „přímo na tělo“.
Zdroje:ccancer.gov, medicalnewstoday.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, colourtherapyhealing.com
Autor: Pavlína Klaudová