Bělejší zuby přírodní cestou – které látky můžete použít a se kterými raději opatrně?

Vyhněte se potravinám a nápojům, barvícím zuby a cigaretám

Zbarvení zubů může být povrchové nebo hloubkové. U povrchového hrají mimo jiné roli také některé potraviny a nápoje. Jsou to převážně nápoje s vysokým obsahem tříslovin, jako je víno, červené ovoce, čaj nebo káva a červená řepa. Omezte rovněž konzumaci potravin s nízkým obsahem živin a vysokým obsahem tuku a cukru. Pokud kouříte, je fajn přestat, má to totiž také vliv na to, jak vypadají vaše zuby. Kromě toho, že tabák působí žloutnutí zubní skloviny, jsou cigarety spojovány i se zvýšeným vznikem paradontózy a rovněž podporují vznik kvasinkových infekcí v dutině ústní. 

Přírodní prostředky, kterými lze pomoci bělejšímu úsměvu 

Internet je plný informací, obsahujících tipy pro bělejší zuby. Před některými je však lepší se držet na pozoru a zachovat předběžnou opatrnost, protože mohou přinést více škody než užitku. Jejich opakované používání totiž může poškodit zubní sklovinu. Pokud se je rozhodnete vyzkoušet, určitě od nich ale nečekejte zázraky jako od profesionálního chemického bělení. 

Jaké jsou obecně doporučované prostředky pro přírodní bělení zubů a na co si u nich dát pozor?

• V přírodních zubních pastách najdete i kyselinu citronovou, která napomáhá snížit zbarvení, jemně bělí zubní sklovinu a působí i jako antibakteriální prostředek. Eliminuje vznik zubního plaku.
• Oblíbeným prostředkem pro domácí bělení zubů je poněkud překvapivě i kurkuma. Vyniká výbornými antibakteriálními vlastnostmi a působí na povrchové skvrny, mírní zažloutnutí. 
• Kokosový olej lisovaný za studena pomáhá regulovat kyselost v ústech a obsahuje kyselinu laurovou, antimikrobiální látku, která úspěšně bojuje proti zubnímu plaku. I když je poměrně rozšířenou součástí přírodních past na bělení zubů nebo se doporučuje v rámci oil pulling metody, avšak je potřeba potvrdit účinnost této oblíbené praktiky, nejlépe pomocí většího počtu odborných studií.
• Soda bikarbona je další ze surovin přírodních bělících zubních past. I když může mít prospěšný účinek při bělení, používat byste ji měli ve stejné periodicitě jako kokosový olej, to znamená nejvíce dvakrát do týdne. 
• Dalším doporučovaným prostředkem pro bělení chrupu je aktivní uhlí (často bambusové, vyrobené ze dřeva, kůry nebo skořápek kokosů, olivových pecek), které je jedním z nejoblíbenějších prostředků pro snižování nepříjemného zabarvení. Používá se v práškové formě nebo jako součást zubních past. Při jeho používání je potřeba zachovat maximálně dvojí aplikaci týdně, abyste si nepoškodili zubní sklovinu.

Pro zdravé zuby je zásadní vápník

Možná jste nevěděli o tom, že barva zubů může být ovlivněná nedostatkem některých minerálů a stopových prvků. Dobrou zprávou je, že zabarvení zubů jím způsobené, lze vylepšit suplementací potravinovými doplňky. Vápník je jedním ze nezbytných vitamínů pro zachování dentálního zdraví. Pomáhá zubům a kostem, aby zůstaly silné a zabraňuje jejich poškození a křehnutí. Nedostatek vápníku může vést ke změně zabarvení zubu. Zásadní roli ve zdraví vašeho chrupu hraje i vitamín B12. Pomáhá eliminovat bakterie, které způsobují hromadění plaku, tento proces má za následek změnu barvy zubu. 

Pokud trpíte na zubní skvrny, může to být způsobeno právě tím, že máte nedostatek tohoto vitamínu. Mezi příznaky nedostatku vitaminu B12 patří slabost, únava a necitlivost rukou a nohou. Často se s ním setkáte u veganů nebo vegetariánů, kterým se doporučuje jeho pravidelná suplementace. Pozor je třeba dávat také na nedostatek vitamínu D, který napomáhá ve organismu lepšímu vstřebávání vápníku a tím pádem je důležitý pro efektivní prevenci zubního kazu. 

Vitamín D3 je často k dostání v kombinaci s vitamínem K2. Tyto dva vitamíny spolu spolupracují a podporují tak lepší distribuci tohoto minerálu. Vitamín K2 má také pozitivní vliv na funkce krevního oběhu. Nachází se převážně v živočišných produktech. Pomáhá udržovat v rovnováze ústní mikrobiom, podporuje zubní remineralizaci.

Zdroje: journals.sagepub.com, healthline.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

Autor: Pavlína Klaudová