Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
bilificatio | onis, f. (l. bilis žluč, l. facere činit) bilifikace, tvorba žluči | |
|
||
bilifuscinum | i, n. (l. bilis žluč, l. fuscus hnědý, tmavý) bilifuscin, bilifuchsin, žlučové barvivo vznikající z bilirubinu | |
biligraphia | ae, f. (l. bilis žluč, ř. grafein psát) biligrafie, rentgenové vyšetření žlučových cest s použitím kontrastní látky podané do žíly (cholangiografie) | |
bilinguismus | i, m. (l. bis dvakrát, l. lingua jazyk) bilingvismus, dvojjazyčnost | |
biliodigestivus | a, um (l. bilis žluč, l. digere rozdělit) biliodigestivní, týkající se žlučového systému a trávicího ústrojí | |
biliosus | a, um (l. bilis žluč) biliózní, žlučový, bohatý na žluč | |
bilirhachia | ae, f. (l. bilis žluč, ř. rhachis mícha) bilirachie, přítomnost žluči v míšní tekutině | |
bilirubinaemia | ae, f. ( bilirubinum žlučové barvivo, ř. haima krev) bilirubinémie, přítomnost bilirubinu v krvi | |
bilirubinum | i, n. (l. bilis žluč, l. ruber červený) bilirubin, žlučové barvivo vznikající při rozkladu hemoglobinu. Bilirubinum primarium bilirubin primární, volný, nepřímý, nekonjugovaný (není vázán s kyselinou glukuronovou). Bilirubinum secundarium bilirubin sekundární, konjugovaný s kyselinou glukuronovou | |
bilirubinuria | ae, f. ( bilirubinum žlučové barvivo, ř. uron moč) bilirubinurie, přítomnost bilirubinu v moči | |
bilis | is, f. žluč | |
|
||
biliverdinum | i, n. (l. bilis žluč, l. viridis zelený) biliverdin, zelené žlučové barvivo, tvořící se v těle jako mezičlánek při rozkladu hemoglobinu na bilirubin | |
bilobatus | a, um, bilobaris, e (l. bis dvakrát, l. lobus lalok) dvoulaločný | |
bilobectomia | ae, f. (l. bis dvakrát, l. lobus lalok, ř. ektome vynětí) bilobektomie, chirurgické vynětí dvou laloků současně | |
bilocularis | e (l. bis dvakrát, l. loculus místečko, pouzdro) bilokulární, mající dvě dutiny, pouzdra | |
bimanualis | e (l. bis dvakrát, l. manus ruka) bimanuální, prováděný oběma rukama (např. vyšetření) | |
bimaritus | i, m. (l. bis dvakrát, l. maritus manžel) manžel dvou žen | |
binarius | a, um (l. bini po dvou) binární, obsahující dva kusy | |
|
||
binauralis | e (l. bini po dvou, l. auris ucho) binaurální, týkající se obou uší, určený pro obě uši | |
bini | ae, a po dvou |